06-11-2016 Ze Světlé nad Sázavou do Golčova Jeníkova

Krajina na Světelsku
Krajina na Světelsku

Celodenní pěší výlet krajem Středního Posázaví.

Trasa výletu: Světlá nad Sázavou ŽST – žlutá TZ – Josefodol – Bradáčův mlýn – Vlčkův mlýn – Zboží – Bačkov – Lubno – mlýn Kysibl – Kysibelský Dvůr – Kysibelská alej – po modré odbočka k židovskému hřbitovu Habry a zpět (1. pol. 17. st., 250 náhrobních kamenů, zbytek márnice s portálem) – Golčův Jeníkov (Goltzova věž 1650-53, novorenesanční radnice 1897, starý zámek upravený na byty 1774-75, nový zámek, barokní Stará pošta – do 1911 poštovní a přepřahací stanice, kostel sv. Františka Serafinského 1827-29, děkanství v bývalé jezuitské rezidenci z pol. 17. st. s věží 1785, židovská čtvrť s hřbitovem z 16. st. a synagogou 1870-71)

Účastníci: Bohdana, Helena, Lenka, Katka P., Markéta, Martina+Tomík, Mirek, Ondra

Délka: kolem 25 km

Mapa KČT: 43 Střední Posázaví

Náš výlet do Středního Posázaví začal srazem na hlavním nádraží v 7:30. V 8:06 nás rychlíkem Porta Coeli směr Brno odjíždělo pouze 9, někteří tradiční účastníci pravidelných výletů se tentokráte omluvili.

Do Světlé nad Sázavou jsme dorazili v 9:42. Žlutá TZ, po které jsme měli celý den jít, vychází od vlakového nádraží směrem z obce; centrum Světlé jsme tak minuli. Světlá nad Sázavou je písemně zmíněna poprvé v roce 1207 jako ves. V roce 1752 zde byla založena brusírna českých granátů, později (za Krakovských z Kolovrat) brusírna skla a sklárna na duté sklo. Ve městě stojí zámek (původně tvrz, současná podoba je novorenesanční), pozdně gotický špitál (1578) a pozdně gotický kostel sv. Václava (1562). Přístupné je středověké světelské podzemí.

TZ nás nejdříve po silnici a potom po polní cestě dovedla do Josefodolu (i zde od roku 1861 fungovala sklárna a brusírna skla). Kolem Vlčkova mlýna (v mapách je zakreslen ve 2.pol. 18.st., mlelo se tady údajně až do roku 1952) a samoty U Jasanů (jak se ukázalo, oficiální TZ už tudy nevede, tudíž jsme chvíli šli po neznačené cestě; začalo lehce poprchávat) jsme následně dorazili do městečka Zboží.

Ve Zboží stojí barokní zámeček postavený v letech 1700-2. Jeho součástí byla i kaple sv. Matouše (1723), později zrušená a včleněná do zámku (dodnes viditelný je portál a kupole kaple, viz foto níže). V pěkně opraveném zámečku sídlí ústav sociální péče pro osoby se zdravotním postižením. My jsme kvůli přetrvávajícímu mrholení vyhledali přístřešek u vchodu do prodejny na návsi a posvačili.

Ze Zboží jsme pokračovali do Bačkova. Zde stával až do roku 2011 barokní zámeček, postavený na místě tvrze z 15.st. Na to, jak vypadal v roce 2008, se lze podívat tady.

Z Bačkova jsme přes Lubno pokračovali kolem mlýna Kysibl ke dvoru Kysibl (mlýn i dvůr jsou připomínány v roce 1484). Dvůr sám je zchátralý. Za dvorem začíná zhruba kilometrová Kysibelská alej. Tvoří ji 177 zhruba stoletých bříz bělokorých, alejí vede 8-10 metrů široká cesta. Alej je chráněna od roku 1986 coby památné stromy.

Ke konci aleje odbočuje doprava modrá TZ směrem k židovskému hřbitovu v Habrech. Kromě Markéty, která si chtěla na chvilku odpočinout a rozhodla se čekat u rozcestníku, jsme se všichni ke hřbitovu vydali. Hřbitov je schovaný v lesíku nedaleko rybníčka. Doložen je v 1.polovině 17.st. Zachovalo se tu zhruba 250 náhrobních kamenů (macev). Pochováni jsou tu i příslušníci rodiny Stránských z Haber, ze které pocházel také dr. Adolf Stránský (v Habrech se v roce 1855 narodil), zakladatel Lidových novin a ministr obchodu v první československé vládě. Hřbitov sloužil židovské obci v Habrech, která existovala do 1. poloviny 17.st. do nacistické okupace (v Habrech dosud stojí synagoga z doby kolem roku 1825, postavená na místě synagogy starší).

Po odbočce ke hřbitovu jsme se vrátili stejnou cestou zpět k rozcestníku a pokračovali po žluté TZ do Golčova Jeníkova. Městečko je doloženo v roce 1461, vzniklo na tzv. Haberské stezce (což byla středověká obchodní cesta z Kolína do Znojma). Původně se jmenovalo pouze Jeníkov; přídomek Golčův získalo po Martinu Maxmiliánu Goltzovi, který ho získal jako odměnu za služby císaři (konfiskát po Trčcích z Lípy). Městečko držel v letech 1636-53, z této doby pochází množství jeníkovských stavebních památek. My jsme kolem Obecního rybníka ale nejdříve došli k synagogoze. Je novorománská z let 1871-3, postavená na místě starší synagogy, je aktuálně využívána jako depozitář Židovského muzea v Praze a veřejnosti je nepřístupná. Upomíná na židovskou obec, která v Golčově Jeníkově existovala až do 2.sv. války. Kolem bývalé ješivy (židovské školy) jsme pokračovali ke Golčově tvrzi (1650-3), což je raně barokní věžová tvrz s opevňovacími prvky (např. střílnami). Dnes se v ní nachází Galerie Golčova tvrz. Od Golčovy tvrze jsou vidět budovy tzv. Starého a Nového zámku. Starý zámek je ze 2. pol. 18.st., sloužil jako správní centrum panství za Krakovských z Kolovrat (dnes je v něm snad restaurace). Tzv. Nový zámek byl postaven také v 18.st., byla v něm továrna na tabák (později přesídlila do Sedlce u Kutné Hory). Po empírové přestavbě sem byla přesunuta správa panství, aktuálně zámek chátrá. Dále jsme pokračovali na náměstí TGM, kde je k vidění několik zajímavých staveb (např. budova Staré pošty, kde v roce 1789 nocoval W.A.Mozart, nebo radnice postavená M.M.Goltzem, upravená novorenesančně). Po celodenním putování jsme se následně zastavili v restauraci Lanete na náměstí na pozdní oběd. Pak už nás čekala jenom cesta k jeníkovskému nádraží. Ta vede kolem budovy děkanství (do roku 1773 jezuitské rezidence postavené M.M.Goltzem, budova má výrazný renesanční štít), zvonice a kostela sv. Františka Serafínského (empírový z let 1827-9, uvnitř se nachází kosterní pozůstatek velryby grónské=válečné kořisti M.M.Goltze; součástí kostela je i loretánská kaple, pozůstatek poutního místa Lorety z let 1650-3, které zaniklo v 19.st.).

Z vlakového nádraží jsme odjížděli v 18:34, v Praze na hlavním nádraží jsme byli v 19:51. Protože právě probíhala Pražská muzejní noc, prohlédli jsme si ještě přímo na hlavním nádraží při této příležitosti otevřený Vládní salonek u 1. nástupiště a kulturní místnost v 1. patře.

Výlet byl poměrně dlouhý (kolem 25 km), trasa ale vedla lehkým terénem bez výrazného převýšení, takže jsme ji udolali v poměrně dobrém čase. Shodli jsme se, že nás překvapilo, jak vylidněnou a opuštěnou krajinou jsme procházeli. U Martiny v práci oblast nazývají „vnitřním pohraničím“.

Celý den bylo chladněji a zataženo s občasnými přeháňkami.

Výlet byl inspirován článkem v časopise Turista č. 6/2015.

A ještě několik fotek z Golčova Jeníkova:

Náměstí
Náměstí TGM

A úplně na závěr trasa výletu na mapě:

m-2016-06-11-svetla-gj

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.